Živá strava jako pohled na život, který léčí tělo, duši, vztahy i planetu

Za milióny let boje o přežití si rostliny vypěstovaly jedinečné množství různorodých látek, které je spolehlivě chrání před všemi škodlivými organismy a vlivy. Rostliny, které schopnost vytvořit tyto látky neměly, nenávratně zmizely z povrchu zemského.

Rostliny, které přežily, si vytvořily paměť, kterou sdílejí napříč generacemi tak, aby každá nová generace dokázala reagovat na stres a nemoci lépe, než ta předchozí. Žádný produkt farmaceutického průmyslu neprošel tak dlouhým testováním jako účinné látky obsažené v ovoci a zelenině.

Jako naturopat, terapeut a nutriční poradce, pro kterého je kvalita stravy podmínkou jakékoliv léčby a základem každé cesty ke zdraví, bych vám na svých stránkách ráda představila živou stravu nejen jako koncept stravování a životní styl (známy jako vitariánství), ale jako pohled na zdraví našeho těla, duše, lidských vztahů i celé planety, který podporuje život a regeneraci

Lidské tělo bylo naprogramováno, aby rozeznávalo stravu jako celostní lék, který tělu dodává všechny důležité živiny v jejich přirozeném složení tak, aby mohlo samo růst, obnovovat se a léčit. Posun v kvalitě našeho stravování vedl k vytvoření civilizačního stresu, kdy strava přestala být poprvé v historii zdrojem léčení a začala sytit nemoc.

Současný člověk je často definovaný jako nejlépe krmený a současně nejvíce podvyživený tvor planety. Návrat k živé stravě je tou nejdostupnější každodenní medicínou, která dokáže nejenom odstranit překážky blokující cestu k našemu celkovému zdraví, ale i obnovit ochranné, regenerační a sebe-uzdravující schopnosti našeho těla. V neposlední řadě je tak živá strava pohledem na život, který je léčivý pro naše tělo, duši i planetu.

Svými stránkami bych ráda přinesla inspiraci živou stravou, která v žádném případě nepředpokládá přísné vitariánství. Jakékoliv obohacení vašeho jídelníčku živou stravou bude mít zásadní zdravotní účinky, budete mít lepší pocit ze sebe a posune vás na lepší místo i ve vnějším světě.

I když mě k živé stravě přivedlo mnoholeté veganství a vegetariánství, ve svém osobním životě nejsem zástancem žádného výlučného směru v stravování. Stoprocentní vitariánství je v našich podmínkách pro většinu lidí nejenom nereálné, ale vzhledem k nedostatečné kvalitě a výběru ovoce a zeleniny během velké části roku může být i nezdravé, a vést k nedostatku některých výživových látek.

Především během dlouhého zimního období považuje mnoho lidí syrovou stravu za příliš ochlazující a hůř stravitelnou. V našich podmínkách pak považuji za ideální cokoliv mezi 50% – 80% podílem živých potravin ve stravě. Zdraví znamená naslouchat svému tělu a každý člověk by si měl vybrat takovou cestu stravování, která rezonuje s jeho tělem, cítí se po ní dobře, má více energie a působí mu radost.

Principy živé stravy

Živá strava neboli raw food je způsob výživy, při které se potraviny konzumují v jejich přirozené podobě, nebo se upravují tepelně šetrnými metodami jako je klíčení, odšťavňování, mixování, kvašení nebo sušení nepřekračující 42 stupňů Celsia tak, aby v nich zůstaly zachovány všechny cenné látky, především enzymy. 

Enzymy ve stravě reprezentují životní sílu jídla. Slouží jako katalyzátory, které řídí většinu biochemických procesů v těle všech živých organismů včetně člověka, a jsou tak pilířem veškerého života. Jsou obsaženy v každé živé potravině, aby tělo dokázalo potravu štěpit na jednodušší složky, které pak může využít na stavbu těla, regeneraci tkání a orgánů, léčení nemocí nebo jako zdroj energie. 

Naše tělo je vybaveno velice inteligentním systémem chemického zpracování potravy a většinu trávicích enzymů si dokáže vytvořit i samo.

Problém nastává při nadměrné konzumaci tepelně nebo průmyslově upravených potravin, kterých trávení u člověka je odkázáno výlučně na jeho vlastní tvorbu enzymů. Když neustále konzumujeme potraviny, které v důsledku zpracování ztratili své přirozené enzymy, dochází k zatížení trávicích orgánu a žláz jako jsou játra a slinivka břišní.

Tyto orgány jsou pak následně stimulovány k nadměrné produkci trávicích šťáv obsahujících enzymy na štěpení cukrů, tuků a bílkovin. Proto když zařadíme do našeho jídelníčku živou stravu, umožňujeme tělu si odpočinout a energie, která by normálně byla vložena do trávení, je ušetřena a může být využita v jiných oblastech

Zachováním enzymů v živé stravě dochází nejenom k prodloužení životnosti jednotlivých orgánů, ale tělo získává i více energie na posílení imunitního systému, detoxikaci a vyloučení škodlivých látek z těla, a regeneraci celého organismu.

Základem živé stravy jsou rostlinné zdroje jako je ovoce, zelenina, ořechy, semínka, naklíčené obiloviny a luštěniny.

Součástí živé stravy nejsou žádné živočišní produkty (maso, sýry, vajíčka, mléko a mléčné výrobky), vařené luštěniny nebo obilné potraviny (těstoviny, chléb, pečivo), proto v případě, že se nechcete vydat cestou veganství, vegetariánství nebo bezlepkové diety, doporučuji omezit živou stravu na 50-80%, a pro zbytek jídelníčku volit co nejzdravější varianty a způsoby přípravy „neživých potravin“. 

Živá a syrová strava nemusí znamenat to samé. Mnohé potraviny jako jsou luštěniny, ořechy a semínka obsahují v syrovém stavu enzymové inhibitory, to znamená tělo je nedokáže plnohodnotně zpracovat, a k jejich oživení je potřebné jich namočit do vody a nastartovat proces klíčení.

Strava konzumována podle principů vitariánství je vždy:

  • živá: jsou v ní zachovány všechny enzymy, vitamíny, minerály a další zdraví prospěšné látky, čímž umožňuje využít plnohodnotnou životní silu jídla 
  • celostní: tělo rozpoznává živé potraviny v jejím přirozeném složení jako celek, ve kterém nechybí žádné důležité látky, čímž se maximalizuje jejich vstřebání a využití tělem 
  • přirozená: v porovnání s potravinami procesovanými potravinářským průmyslem má živá strava méně složek a je blíž svému přirozenému stavu, ve kterém má největší výživový potenciál
  • čerstvá: živá strava se konzumuje v co nejčerstvějším stavu, a teda má nižší trvanlivost než potraviny s průmyslově prodlouženým datem jejich spotřeby 
  • barevná: živá strava kombinuje potraviny všech barev, které příroda v dané sezoně nabízí, a z kterých každá obsahuje pro ni specifické fytolátky, a tím i jedinečné léčivé účinky
  • netoxická: živá strava neobsahuje chemické látky, syntetické ochucovadla, konzervační látky, stabilizátory, potravinářská barviva, „éčka“, umělá sladidla ani škodlivé látky vznikající nešetrnou tepelnou úpravou potravin 
  • zásadotvorná: živá strava působí alkalicky a vyrovnává acidobazickou rovnováhu v těle, to znamená její zpracování má za následek vyšší pH v organismu, které ničí většinu patogenních organismů a předchází chronickým zánětlivým onemocněním 
  • výživná: živá strava ztělesňuje maximální potenciál rostlinné stravy a je plná super-potravin s koncentrovaným obsahem živin. Pomáhá tím předcházet nejčastější příčině onemocnění: buněční podvýživě, tj. nedostatku nutričních látek v buňkách a hladovění těla na buněčné úrovni, které jsou následkem dlouhodobé konzumace nadměrně procesované stravy 
  • střídmá: živá strava je velice sytá a výživná, proto učí člověka jíst méně, do polo-syta a častěji během dne 
  • chutná: v když se člověk postupně zbaví závislosti na intenzivních chutích vytvořených potravinářským průmyslem, zjišťuje, že živá strava se vyznačuje neopakovatelně plnou, čistou a uspokojivou chutí 
  • zaměřená na kvalitu místo kvantity: živá strava učí člověka kupovat menší množství potravin lepší kvality místo velkého množství nekvalitních a levných potravin 
  • jednoduchá i vysoce sofistikovaná: živá strava umožňuje jíst maximálně jednoduše v podobě ovocných a zeleninových salátů, semínek a ořechů v jejich celostní formě, ale umožňuje také vytvářet vysoce sofistikované recepty a zažít neuvěřitelnou alchymii vzájemného propojení živých potravin 
  • ekologická: živá strava nepodporuje chov zvířat a neetickou výrobu živočišných produktů, a zdůrazňuje ekologicky pěstované ovoce a zeleninu, to znamená bio kvalitu z ekologického zemědělství, která respektuje přírodní zákony a zříká se škodlivých technologií, chemických prostředků a všech umělých zásahů do procesu pěstování 
  • léčivá: léčení živou stravou je neoddělitelnou součástí přírodní medicíny. Živá strava aktivuje sebe-uzdravující sily tím, že umožňuje kvalitní výživu i očistu buněk celého těla. Zaměřuje se tím na dvě základní příčiny všech onemocnění: buněčnou toxicitu a podvýživu. V neposlední řadě živá strava nezatěžuje trávicí systém a šetří tak energii pro uzdravení

Zařazení živého jídla do naší stravy znamená:

  • navázání lepšího vztahu s vlastním tělem, který v něm podporuje život a regeneraci místo vyčerpání a nemoci
  • lepší naslouchání svému tělu a sycení svého těla tím, co skutečně potřebuje
  • dát vlastnímu tělu možnost rozpoznat jídlo jako celostní potravinu obsahující vše, co je potřebné pro její nejlepší využití tělem
  • vděčnost za možnost volby, kdy si můžeme vybírat, co chceme jíst
  • možnost volit co nejzdravější cestu pro náš život a využít stravu jako nejúčinnější a nejpřirozenější lék

Změna kvality našeho stravování není nikdy jenom o léčení, zhubnutí či zpestření životního stylu, měla by vést k o mnoho zásadnějšímu procesu zlepšení kvality našeho života.

K zvýšení naší životní vitality a lepší schopnosti seberealizace, k celoživotnímu předcházení onemocněním a proměně v tvůrce vlastního zdraví, a v neposlední řadě k celkové vnitřní a vnější rovnováze vedoucí k pocitu lepšího místa ve vnějším světě i v sobe samém.

Popularita živého jídla

Živé jídlo je tedy nejen prospěšné pro zdraví, ale také pro životní prostředí. Mnoho výrobků živého jídla se vyrábí z organických surovin, což znamená, že jsou pěstovány bez použití chemických hnojiv a pesticidů.

Tím se snižuje množství toxinů přítomných v potravinách, které mohou být škodlivé pro člověka i životní prostředí. Kromě toho je mnoho potravin živého jídla vyráběno udržitelnými zemědělskými postupy, což znamená, že půda používaná k pěstování složek není vyčerpávána ani poškozována.

V neposlední řadě je živé jídlo stále oblíbenější díky své lahodné chuti. Mnoho výrobků se vyrábí z přírodních surovin, které jsou plné chuti. Protože se navíc vyrábí bez umělých přísad a konzervačních látek, je jejich chuť často mnohem lepší než u zpracovaných potravin.

Celkově lze říci, že popularita živého jídla je nepopiratelná. Je zdravější, udržitelnější a chutnější než její zpracované protějšky. S tím, jak si stále více lidí uvědomuje zdravotní a ekologické přínosy živého jídla, jejich obliba jistě ještě vzroste.