Využití Libečku lékařského

Historie:

Libeček lékařský se hojně vyskytoval v italské Ligurii. Do ostatní Evropy byl později přenesen mnichy benediktýny. Zmínka o libečku je i v herbáři abatyše Hildegardy, která jej doporučuje jako lék proti mnoha nemocem, počínaje zimnicí a konče žloutenkou..

Používané části rostliny:

Používají se čerstvé i sušené listy, kořen i plody.

Vlastnosti:

Libeček obsahuje hlavně silici s terpineolem. Dále furokumariny, vitamíny C, A, hořčiny, pryskyřici, cukry, organické látky.

Použití:

Podporuje vylučování solí z těla, povzbuzuje sekreci trávících šťáv, podporuje činnost žlučníku, mírní nadýmání, údajně mírní i únavu a vzpružuje nervovou činnost..

Listy používají především ke kořenění polévek, zejména hovězích. Právě tak dobře se ale hodí i do omáček, zeleniny, salátů a pečení. Z oddenků i kořenů se vyrábí polévkové koření. Všechny části libečku můžeme používat v čerstvém i sušeném stavu, celé, podrcené nebo rozemleté.

Libečkový kořen je léčivou drogou, která se využívá do žlučníkových čajových směsí (podporuje vylučování trávících šťáv a žluče), působí proti nadýmání a pomáhá při zánětech močového měchýře..