Vnitřní a vnější vnímání

Prohloubení vnitřního a vnějšího vnímání, citlivosti a jemnosti, rozvíjení emoční a dotykové „inteligence“, prohloubení důvěry v dotek – to vše potřebuje svůj čas a prostředí.

Uzavřená skupina a čas jsou prostorem pro uvolnění těla a mysli, přijetí těla jako prostředku sebevyjádření a komunikace, přijetí těla jako „chrámu duše“ a jako hudebního nástroje, kterým hrajeme a tančíme svou životní roli. Seznámíme se s některými jemnými způsoby doteků, s rozhovorem pomocí doteku v důvěře v sebe a v respektu k druhému.

Pokud přijímám skutečnost, že dotek může být – také je! – vyjádřením mne samotného, zprávou, vzkazem a dárkem ode mne, pak tedy mohu dávat dotek, a tím vyjádřit to krásné, co je ve mně. Každý z nás má v sobě touhu a potřebu dávat. A stejně tak vnitřně toužíme přijímat, dostávat. Dostat zprávu, vzkaz či dárek od druhého člověka, také ve formě doteku.

V naší uspěchané a roztěkané době si tedy potřebujeme vytvářet a vytvořit prostředí. A když se tato vzájemná výměna uskuteční, obě strany jsou nakonec darující i obdarované. Když se nám díky společnému naladění podaří vytvořit dostatečně jemné a přátelské prostředí, může být naplněna číše naší spokojenosti.