List je postranním orgánem rostliny.

List je postranním orgánem rostliny, rozšířeným obyčejně do plochy. V listu probíhá fotosyntéza a další důležité životní pochody. Na nadzemních částech stonku vznikají nejprve dělohy, dále pak šupiny a konečně zelené, tzv. asimilační listy (lupeny). V květní části vznikající lístky se nazývají listeny. Listy na oddencích mají podobu bezbarvých šupin. U asimilačního listu rozlišujeme plochou… Pokračovat ve čtení List je postranním orgánem rostliny.

Pačuli silice – Pačule obecná, Brvitec pačulovitý (Pogostemon patchouli)

Pačule obecná (Brvitec pačulovitý) – Pogostemon patchouli Vlastnosti: Pačuli silice je antiseptická, antidepresivní a sedativní. Léčení: Pačuli silice se hodí k léčbě stavů úzkosti, pro suchou a zralou pleť. Mísí se: Pačuli silice se mísí s těmito silicemi: Bazalková, Bergamotová, Geraniová, Jalovcová, Levandulová, Čechřicová, Nerolová, Borovicová a Růžová. Poznámka: Pačuli silice v malém množství vzpružující,… Pokračovat ve čtení Pačuli silice – Pačule obecná, Brvitec pačulovitý (Pogostemon patchouli)

Libeček lékařský – Levisticum officinale

Libeček je jednou z našich nejstarších kulturních bylinek, která pochází z jižní Evropy, známá je však i v jihozápadní Asii. V Evropě se pěstoval zřejmě především v italské Ligurii. Již za raného středověku jej mniši přenesli přes Alpy a vysadili v klášterních zahradách. Za starých časů se libeček nazýval též „Panakes“ nebo „Panax“. To znamená… Pokračovat ve čtení Libeček lékařský – Levisticum officinale

Zábaly a obklady se používají od pradávna.

Oba způsoby použití bývají v praxi často zaměňovány, protože se značně podobají. Ačkoliv se jedná o vnější použití léčivých bylinek, svým působením ovlivňují i vnitřní pochody v organismu. Zábaly a obklady se přikládají na kůži na dobu alespoň 30 minut. Tím, že působí jako poměrně silné dráždidlo, způsobují, že se kůže silněji prokrví a v… Pokračovat ve čtení Zábaly a obklady se používají od pradávna.

Pěstování Rozmarýnu lékařského

Rozmarýn lékařský je relativně zdravá, doslova bujně roste a jen zřídka ji napadají nemoci. Nejhorším nepřítelem rozmarýnu je chladno. Teploty pod bodem mrazu nepřežije. Déletrvající teplota pod 10°C v zimě je pro bylinku kritická. Brzy z jara je bylinka na chladno a chladné větry obzvláště choulostivá. Obojí špatně snáší i na parapetu. Bylinka požaduje dostatek… Pokračovat ve čtení Pěstování Rozmarýnu lékařského